Ať žije psycho-business… aneb… Jak během hledání práce nepřijít o sebevědomí a důstojnost?

Při hledání nové práce jsem narazila na jednu zajímavou věc. Celkem pozoruhodně se prosadil psycho-business. Pokud si mě pozvou do prvního kola, téměř vždy musím absolvovat různé psychologické profilování. Ani nespočítám, kolik dotazníků o 300 otázkách jsem už vyplnila.
Mnohdy mi pošlou dotazník a na základě jeho vyhodnocení si mě buď pozvou nebo nepozvou na osobní pohovor. Bohužel… většina firem nemá tu slušnost, aby dali zpětnou vazbu. A nemám na mysli jen e-mail se strohým vyjádřením, že na základě mého profilu jsem nebyla vybrána. Jakého profilu? Co mi v tom testu vyšlo?
Na prstech jedné ruky dokážu spočítat, kolik firem mi odpovědělo a můj profil nějak shrnulo. A taky mi na rovinu řeklo, proč se jim můj profil nehodí.

Přijde mi to trochu potupné a taky hodně nefér – jak si má žadatel o práci zachovat sebevědomí a jakousi důstojnost? O vhodnosti kandidáta rozhodne nějaký test, kde, jak vám vždy napíšou, není správná nebo špatná odpověď.
Ale já těch testů absolvovala už nespočet a vlastně u žádného takového výběrového řízení neuspěla. A nevím proč! Vypovídá to o mě, že jsem psychopat? Silně o tom pochybuji. Jedno z toho však vyplývá jednoznačně – firmy si vůbec neváží času a energie, kterou kandidát do výběrového řízení vložil. Chybí zpětná vazba. Takový pohovor kandidátovi nic nedá, nikam ho neposune. V tom lepším případě. V tom horším se to podepíše na jeho sebevědomí. Neboť… žádná zpětná vazba je prostě horší, než konstruktivní kritika. Od té je možné se odrazit. Dát si příště pozor. A nebo reagovat na jiné nabídky. Pro kandidáta vhodnější. Chybí prostě nějaké poučení. Neuspěla jsem. OK, byli lepší. Ale… dejte mi prosím podnět. Do příště…

Na jednom pohovoru jsem dostala otázku – jaké to je, absolvovat pohovory jeden za druhým. Že to pro mě přece musí být zajímavé a přínosné, protože sama inklinuji k personalistice.

Abych byla upřímná… zajímavé to většinou nebývá. Ani přínosné. Personalisté používají jedny a ty samé otázky, ze kterých kandidáta moc nepoznají, protože chytrý kandidát ví, co má odpovídat.

Plodné pohovory, ze kterých jsem si odnášela fakt nezapomenutelnou zkušenost, ty bych taky spočítala na prstech jedné ruky. U takových pohovorů jsem nemusela absolvovat žádné psychologické testování. A nesla jsem si zpětnou vazbu hned. Personalisté mi dali podněty k přemýšlení, k tomu, jak svou cestu usměrnit. A vždy doporučení, že mám vyjet do anglicky hovořící země, dopilovat angličtinu a pak se jim ozvat. Že mě vezmou bez váhání.
Ano… angličtina. Moje Achillova pata. Nicméně, abych se vrátila k původnímu tématu. Věřím tomu, že psychologický rozbor může pomoct, ale… dobrý personalista takové testy nepotřebuje. Stačí mu si s kandidátem popovídat. Poznat ho. Zjistit, co od práce očekává, jaké jsou jeho motivy pro danou firmu pracovat. Co ho na dané práci baví, co fakt umí, v čem si je jistý. Zájemce o práci by si z prvního kola měl také odnést určitou představu o tom, co by ve skutečnosti dělal. Na co klade firma, potažmo přímý nadřízený, důraz. Jaké jsou očekávání. Co firma potřebuje. Jaká je firemní kultura. Co se ve firmě děje. Čeho by byl zájemce o práci součástí. V druhém kole by se měl kandidát setkat se svým přímým nadřízeným, protože, nebudeme si nic nalhávat, lidé si musí zavonět. Jinak to nebude fungovat. Jinak dřív nebo později dojde k zádrhelům v komunikaci.

Jak tedy nepřijít o sebevědomí a důstojnost?
Úplně na rovinu – chtějte zpětnou vazbu. Uvědomte si, že není nic dražšího než váš čas. S tímto vědomím chtějte výsledky testů – byť se bude jednat o nějaké shrnutí. A chtějte taky vědět, proč jste nebyli vhodným kandidátem. Protože to vám může pomoct u jiného zaměstnavatele. Ptejte se, i když jste testy nedělali, ale nevybrali vás na základě osobního pohovoru.

Slušný personalista / slušná firma vám tu zpětnou vazbu dá. Slušný personalista ocení vaše přednosti, pochválí vás, pošimrá vaše ego. Ale zároveň vám řekne, proč si firma zrovna vás nevybrala. Někdy to nemůže napsat přímo, ale vždy to z jeho slov vyčtete. No a pokud tu zpětnou vazbu nedostanete, pak víte, že pro takovou firmu byste vlastně pracovat nechtěli. Vypovídá to hodně o firemní kultuře a rozhodně to není dobrá vizitka.